V sobotu 14. června si v komunitě Bétel v Kralupech připomněli dvacetileté výročí činnosti české pobočky této mezinárodní křesťanské komunity pro pomoc závislým. A byla to oslava hodně veselá, hodně neformální a také hodně dojemná. Chyběly tam dlouhé proslovy církevních hodnostářů, zato tam ale znělo hodně svědectví od lidí, kterým Bétel bez přehánění zachránil život. Ten časný i ten věčný: „Poprvé v životě jsem se cítil někde přijatý.“ „Poznala jsem v Bételu osobně Ježíše, a to mě zachránilo.“ „Hledal jsem v životě dobro, a tady jsem ho našel.“ „Bůh mě nadpřirozeně uzdravil ze žloutenky typu C.“ Občas tekly slzy a hodně se objímalo. Také se vzpomínalo na ty, kteří nás už předešli do nebeského království. Petr a Veronika Tiší, vedoucí českého Bételu, dostali velký dort, vzpomínali na začátky své služby a také mluvili o vizích do budoucna. A celé to bylo jedním velkým svědectvím o Boží dobrotě, lásce a moci.
Michal Klesnil
