Nedávno jsme z našeho fondu krátkodobé misie podpořili několikaměsíční misijní výjezd české křesťanky. Níže si můžete přečíst o jejích zážitcích.
Snažím se najít slova, která by co nejlépe vystihla celý půlrok mého dobrodružství. Napadá mě jich spousta, ale jen jedno je dostatečně výstižné – vděčnost. Vděčnost za nezapomenutelné zážitky, za možnost žít v Kalifornii, poznat a sdílet život s inspirujícími lidmi, za veškerou neskonalou finanční a modlitební podporu, cestování po Evropě a sdílení Ježíšovy lásky s ostatními. Avšak největší vděčnost, která převyšuje všechny ostatní, cítím za to, že mě Bůh miluje a že mu můžu plně důvěřovat. Vedl mě po celou dobu a ukázal mi, že je možné žít jinak – vystoupit ze své bubliny úzkostí a strachů a odevzdat se plně do Jeho rukou. Být svědkem Ježíšových mocných činů a toho, že i přes své nedokonalosti mohu být použitá k Jeho dílu. A především, že nezáleží na ničem jiném než jednoduše být s Ním, kdekoli.
Než se pustím do všech podrobností misijního dobrodružství, ráda bych zmínila, že jsem nesmírně vděčná za podporu od NFKMS. Dodnes jsem v úžasu nad vaší velkorysostí a důvěrou. Bez vaší finanční podpory bych se nemohla dostat na žádnou z následujících lokalit.
První část programu probíhala v Kalifornii a trvala necelé tři měsíce. Žila jsem ve velkém domě společně s dalšími 17 dívkami, převážně z USA. Ve všední dny jsme měli intenzivní tříhodinové vyučování, které se každý týden zaměřovalo na jiné téma. Moje nejoblíbenější bylo téma evangelium a svoboda, které mě vedlo k hlubšímu porozumění Božího pohledu na nás lidi. Že Jeho milost stačí. Pondělí večery patřily velkému shromáždění k chvalám, modlitbě a kázání, kam chodili nejen studenti a vedoucí, ale místní komunita mladých lidí. Třikrát týdně se konala modlitebna Greenhouse, kde byl prostor pro čtení Bible, chvály a přímluvy. Středeční odpoledne byla vyhrazena pro evangelizaci na univerzitách. Měli jsme také příležitost si vybrat jeden ze tří seminářů se zaměřením. Vybrala jsem si mediální program, kde jsme kreativně tvořili a foťákem zachycovali momenty z misijního života. Byl to krásný čas plný radosti, výzev, zázraků a poznávání Boha i sebe sama.
Po Vánocích strávených zpátky v Čechách začala druhá část programu – tour „Carry The Love“ (Nést Lásku). Náš tým jedenácti mladých misionářů vyrazil na evangelizační tour po střední a východní Evropě. Procestovali jsme 11 zemí – Estonsko, Lotyšsko, Litvu, Polsko, Česko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Kypr a Albánii – během tří měsíců a v každé zemi jsme měli několik zastávek. Ve spolupráci s místními církvemi jsme organizovali a pořádali večery chval, evangelizační tréninky, outreache v ulicích, skupinky pro muže a ženy a navštívili jsme školy a sirotčince. Každý člen našeho týmu měl svou roli. Já jsem byla “zachycovatel” veškerých momentů z celé tour – ať už to bylo zaznamenávání hlavního programu večera, vyslyšené modlitby za uzdravení, křtů v bazénku, evangelizace nebo cestování různými dopravními prostředky. Naplňující byly ale i momenty, kdy jsem odložila foťák a věnovala se službě druhým.
Modlila jsem se za uzdravení rakoviny, bolesti, úzkosti a deprese, za přijetí Ducha Svatého. Vyprávěla jsem lidem, co pro nás Ježíš vydobyl na kříži, naslouchala jejich příběhům a sledovala, jak je Bůh proměňuje a přivádí zpátky k sobě. Celou tour bych popsala jako krásně náročnou. Byly i chvíle, kdy jsem měla pocit, že už nemůžu dál, ale když je Bůh naším zdrojem, dokážeme cokoliv.
O těchto zážitcích bych mohla, se slzou na tváři, psát dál. Je toho tolik. Když jsem se po půl roce cestování vrátila, bylo pro mě náročné vše zpracovat a přizpůsobit se běžnému životu. Doteď si občas postesknu, ale jedno jsem si uvědomila – jak moc je důležité žít v přítomnosti, kterou mi Bůh dává, a důvěřovat Mu ve všech plánech do budoucna.
Cítím nesmírný vděk, a ještě jednou děkuji za finanční podporu v této etapě mého života.
Klára