Nedávno jsme zaslali další finanční dar spřátelené organizaci Asia Harvest na službu asijských evengelistů a také na podporu pronásledovaných křesťanů. Z bezpečnostních důvodů nemůžeme uvádět příliš podrobností, ale z našich darů byli podpořeni:
Bratr Damber – Bhútán
58-letý evangelista spolu se svou ženou a třemi dospělými dětmi pokračuje v šíření evangelia mezi nezasaženými etnickými skupinami v uzavřeném buddhistickém království Bhútán. Slouží zejména národnostním skupinám Drukpa, Lama a Magar. Navzdory všem těžkostem prožil zatím nejplodnější rok své služby. Jen za posledních šest měsíců mohl vést ke Kristu celkem 79 lidí. Damber tráví mnoho času povzbuzováním a vyučováním nových věřících, ale s přibývajícím věkem se pro něj stává cestování obtížnější.
Dorjee Tawang – Indie
Dorjee je 29-letý evangelista s velkou vášní pro ztracené. Zaměřuje se na nezasažené skupiny v Himalájích u indicko-čínských hranic. Za posledních šest měsíců mohl vést ke Kristu celkem 59 lidí.
Bratr Danh – Vietnam
43-letý evangelista slouží spolu se svou ženou a třemi dětmi mezi 1,3 milionovou komunitou Khmerů v jižním Vietnamu. Jeho práce v bažinatých krajích zamořených malárií je valmi obtížná, ale přesto mohl za posledních 6 měsíců vést k víře v Ježíše 8 nových lidí. Spolu se svou ženou je vyučují, aby jejich víra byla pevná.
Jak již bylo řečeno, přispěli jsme také na podporu našich pronásledovaných sourozenců a jejich rodin. Jeden z nich napsal:
„Byl jsem pracovníkem na plný úvazek a sloužil celkem 350 místním sborům. Děkuji Bohu za to, že mě miluje. I když jsem byl ve vězení a vězeňská stráž mi zlomila ruku, věděl jsem, že můj Bůh se o mě stále stará. Poté, co jsem byl propuštěn z vězení, jsem dostal mozkovou obrnu. Bůh mě ale stále používá ke kázání evangelia mnoha lidem. V době největší temnoty jsem dostal vaši podporu a děkuji za ni Pánu! Bez této pomoci bychom nevěděli, kam se obrátit. Někdy nám místní věřící pomáhají tím, že nám dávají vejce nebo zeleninu, protože vidí naši potřebu. Jindy jen říkáme Pánu, že se postíme, protože nemáme žádné jídlo. I když teď nemohu volně cestovat, zjišťuji, že k našim dveřím nyní přichází neustálý proud bratří a sester pro modlitbu a radu. Jsme vděční, že vaše dary můžeme použít nejen pro naše vlastní potřeby, ale také k poskytování jídla a útěchy těm křesťanům, kteří k nám přicházejí.“