Moji milí, posílám pár novinek od nás. Ve sboru už delší dobu pozorujeme vanutí Ducha. Jedna sestra, která byla poslední roky na okraji sboru a několikrát to vypadalo, že s celou rodinou odejde, prožila v posledních dvou měsících velmi silné věci. Několikrát na bohoslužbách vydávala svědectví o tom, z čeho ji Pán usvědčil a veřejně vyznávala z čeho činila pokání. Nikdo s ní o tom nemluvil, prostě to najednou přišlo z nebe a my, kteří ji dobře známe, jen zíráme, jak s ní Duch pracuje.
Zase jiná sestra, typická a známá svým letitým svým kriticismu a to takovým, že pochvalu od ní fakt neuslyšíte, jen kritiku, z čista jasna vyjádřila touhu přijít se podívat na naši biblickou školu Berea. Zřejmě v ní probudili zvědavost naši studenti, kteří teď pravidelně kážou u nás, a dokonce i v EPC Pula. Tak ta sestra přišla na Bereu, pozorovala cvrkot a evidentně byla v úžasu nad výkonem těch, kteří zrovna tehdy kázali, nad komentáři a vůbec celkovou atmosférou která tam panovala. Jen jsem zaslechl, jak se kohosi užasle ptala: „A to je pokaždé takové… takové… pozitivní?“ A dostalo se ji lakonické odpovědi: „Ano, pokaždé.“ Bylo vidět, jak se v ní odehrává boj, ráda by se taky aktivně zapojila a současně se ale bojí a stydí. Bude to chtít notnou dávku pokory, aby vykročila. Věřím, že pokud to udělá, prožije velké osvobození od toho ducha kriticismu a taky uzdravení.
Terezka s Andrejem začali vést teenagery. A to jak naše, tak z pulského sboru. A podle našeho Martina, který tam chodí, jim to jde báječně. Jinak Martin od září začal chodit na střední grafickou školu, která je tady v Rovinji, takže nikam nemusí dojíždět. A hned první den ho spolužáci skoro jednohlasně zvolili předsedou třídy a dali mu přezdívku Ježíš.
V září jsem se zúčastnil celorepublikového sjezdu zástupců protestantských církví, kde jsme mluvili o revitalizaci církví a potřebě výchovy a budování nových služebníků a pastorů. Na tomto fóru jsem mohl sdílet své přesvědčení, o tom, že výchova vedoucích a spolupracovníků se má v první řadě odehrávat v jednom každém místním sboru, popřípadě v rámci několika spřátelených sborů, kdy je možné v tomto úsilí spojit své síly. Mluvil jsem o biblických základech této praxe a taky o jeho výhodách a taky o našich zkušenostech se školou Berea. Akademické vzdělání bych viděl až jako druhý krok.
Včera jsme měli setkání pastorů Istrie. Sice 2 pastoři nemohli přijít, ale i tak to bylo skvělé. Mohli jsme se sdílet o různých věcech co prožíváme, z čeho máme radost, co nás naopak vyčerpává, co kdo ve sboru zrovna řeší apod. Takový ukázkový supervizing, kdy se vzájemně sdílíme, ovlivňujeme, mluvíme od svých zkušenostech s řešením konkrétních situací, což je pro ostatní inspirující a poučné. Skvělé.
Z Káti se klube silný vedoucí chval. Tým chval už vede rok a půl, chvíli trvalo, než si to osahala a teď už je v tom jako ryba ve vodě. Já jen zírám, co v té holce všechno je. Nepřestává mě překvapovat. Zformovali jsme nový tým z lidí, kteří jsou uctívači i přes týden, ne jen v neděli. A je to znát.
Včera jsem byl na kontrole u onkologa a všechno je v pořádku. Dokonce se mi o celou jednotku zlepšily triglyceridy. Další kontrola za 8 měsíců. Jsem Pánu vděčný za uzdravení a vám za modlitby. Kondička se mi zlepšuje, snažím se ujít denně 8 – 10 km, ne vždycky se mi to podaří. Dokonce jsem začal trochu běhat. Po kouskách tak 1 km. To jsem léta nemohl, protože mě bolely klouby a kosti. Teď mě nebolí nic. Zhubl jsem další 2 kila, tedy celkem 12 kg.
Tak tolik od nás jihu. Zase se ozvu. Děkujeme za modlitby. Děkujeme za podporu. Děkujeme za zájem, za lásku!
Poslední zprávy od Dohnalů: