V červenci vedl náš tým dlouho připravovanou vzdělávací konferenci pro jihosúdánské církevní pracovníky v uprchlickém táboře na severu Ugandy. Navázali jsme tak na hlavní poslání a prioritu spolku, totiž biblické vyučování jihosúdánských služebníků. Díky spolupráci s ETS bylo vyučování na vysoké úrovni.
Uprchlickým táborům říkají v Ugandě settlement, tedy něco jako „osada“, chtějí totiž uprchlíky z Jižního Súdánu dlouhodobě přijmout a osídlit jimi oblast, která byla před 20 lety vysídlena kvůli sektářským bojům, což se jeví jak velmi prozíravé a rozumné. Při severní hranici dnes žije v mnoha osadách asi milion jihosúdánských uprchlíků. Každá rodina dostane pozemek dle počtu osob, na jednoho plochu 30x30m2, kde si příchozí mohou vybudovat tukul (africká chatrč, kterou zde umí postavit i každá žena) a pozemek obdělat. Vzhledem ke sklizni 2x ročně pozemek rodinu uživí. Stát pak v docházkové vzdálenosti příchozím nabízí základní zdravotní péči a dětem nižší stupeň základní školy.
Zaujala mne realita duchovního světa, jak ji místní zažívají. Program jsme zahájili společnou nedělní bohoslužbou, na kterou přišla Betty se synem Gum-Immanuelem. Nad Gumem byla vyslovena kletba, která se projevovala nespavostí a sebevražednými úmysly. Modlili jsme se za vysvobození, služba byla úspěšná, protože celý následující týden byl Gum v pořádku a dobře spal.
Výuka začala v pondělí a probíhala do pátku, sobotní lekci jsme museli přerozdělit, neboť studenti pospíchali obdělávat pole. Výuky se účastnilo 18 studentů, několik se jich omluvilo právě kvůli polním pracím. Vyučovali jsme ve 4 skupinách na témata: Zákon a milost, Žalmy jako modlitební kniha, Jak vést lidi ke Kristu a učit je biblické základy, Příběhy v Bibli a Pastorální epištoly. Výuka probíhala anglicky, jedna skupina s překladem do místního jazyka. Na závěr jsme všem předali certifikáty a různé dary.
Myslím, že akce svůj smysl a přínos měla. Setkali jsme se s velkým zájmem a vděčností za to, že jsme přijeli. Na druhé straně, biblická vzdělanost je nízká, jakákoliv teologická literatura je nedostupná. Potřeba je obrovská, není v našich silách ji zcela naplnit. Zjistili jsme, že z přítomných pastorů ani jeden za celý svůj život nepřečetl celou Bibli. A to byli někteří třeba i 20 let ve službě.
Biskup Bernard, který byl po celou dobu přítomen (kromě tří dní, kdy se léčil z malárie), vyjádřil přání, abychom přijeli znovu, nejlépe už v lednu 2024. To ale není v možnostech asi nikoho z nás. Otázkou do budoucna bude najít nejvhodnější termín, který by vyhověl možnostem Česka i Jižnímu Súdánu.
Služba je podporována NFKMS v rámci projektu Biblická škola Jižní Súdán.
Poslední zprávy z projektu: