29. prosince k nám dorazil bratr Dušan z Čech. Ani se nestačil adaptovat, a 2. ledna jsme vyrazili na Costa Caribe, tedy na karibskou stranu Nikaraguy. Cestou jsme vyzvedli bratra Candida. Je miskito a jel s námi jako náš překladatel.
V dnešním dopise je mnoho odkazů na videa. Nezabere vám to hodně času, všechna videa jsou jen minutová. Dcera Eliška je pro nás velkou pomocí a požehnáním na misii. Už sama slouží dětem, a všechny evangelizace točila na telefon, takže si to můžete užít a prožít s námi.
Tasbapauni má cca 7-8 000 obyvatelů. Je to proužek země mezi lagunou (enormně velké „jezero“ s přítokem z moře) a Karibským mořem. Lidé se živí lovem z moře, chovají slepice a prasata. Mořské želvy jsou téměř dennodenním pokrmem, kromě toho ryby, langusty a krevety, Symbol tradice a kultury a karibské identity a sounáležitosti je společné jídlo ze želvího krunýře. Když se vyndá želva z krunýře, na krunýři zbydou kousky masa a tuk. To se opeče na ohni, a všichni společně pak jedí rukama. Říkají, že pro ně je to symbol harmonie a sounáležitosti. Jídlo z jednoho společného krunýře má pro místní obyvatele zvláštní význam a hodně pro ně znamená.
O jazykovém mixu už jsme psali. Anglická kreolština se sice angličtině podobá, ale je svérázná, takže kdo mluví anglicky, porozumí jen sem tam něčemu. Španělsky lidé rozumí jen velmi málo. A anglicky také moc ne. Eliška měla skvělý program pro děti kompletně v jednoduché, srozumitelné angličtině, a bylo vidět, že děti moc nerozuměly. Musela jim to vysvětlovat jedna sestra v kreolštině.
My jsme měli jasno v tom, že Bůh nás posílá speciálně k lidu miskito. Tasbapauni je původně čistě miskito komunita. Později ji začali osidlovat kreolové a miskitština se začala vytrácet. Venku jsme kázali španělsko-miskito a když přišli lidé pro modlitbu, modlit se modlitbu přijetí Pána Ježíše, nechali jsme pastora Steva, aby se s nimi modlil v jazyce kriolo.
První místo, kde jsme kázali, bylo pod chlebovníkem, vedle prasečího chlívku. Kolem chodila zvířata, sem tam prase, a lidé poslouchali zblízka i zdáli:
Kázali jsme o chlebu života pod chlebovníkem. Zelené plody na stromě jsou ovoce, které se smaží, a je to místní chléb:
4 mladí lidé přišli přijmout Pána Ježíše:
Rozdáváme USB s audio kázáním a vyučováním a chvalami v miskito:
Na všech videích můžete vidět louže, bláto, a to znamená spoustu komárů. Na druhém místě, kde jsme kázali, pražilo ostré slunce. Jeden člověk nám laskavě nabídli stín na jeho verandě. Přímo proti nám pracovali na střeše nového domu:
Po kázání Zbyněk šel a hodil USB na střechu muži, který celé kázání poslouchal:
Další místo, na kterém jsme kázali byla taková křižovatka:
Přichází muž a chce přijmout Pána Ježíše. Pastor Steve se s ním modlí criolo a bratr Candido se modlí miskito:
Přichází i starší žena o holi a chtěla modlitbu, aby mohla chodit:
A tady už chodí bez hůlky Zbyněk jí říkal, ať si s klackem zatopí, že už ho nepotřebuje:
Na tomto místě jsme také v sobotu večer promítali film Ježíš v jazyce miskito:
Mezitím Zbyněk, Dušan, Candido a Steve chodili po domech, navštěvovali starší lidi a modlili se za ně.
V úterý brzo ráno jsme odjížděli z Tasbapauni. Steve nás odvezl zpět do přístavu v Laguna de Perlas. Tam jsme si odpočinuli a rozloučili jsme se s bratrem Candidou, který odjel domů do Puerto Cabezas. Z Laguny de Perlas jsme jeli už naším autem do Kukrahil. Jeli jsme tam navštívit pastora Octavia a jeho ženu. Také jsme tam mohli přespat a ráno odjet rychlou pangou do Bluefields, kde jsme navštívili naší milou sestru Amandu. Vrátili jsme se do Kukrahilu a další den jsme už opět naším autem odjeli do církve v Calderonu. Je to asi 90 kilometrů. V Calderonu jsme navštívili pastory Franka a Maritzu.
Už jsme vám psali v jednom z předchozích dopisů, že v okolí Kukrahilu i Calderonu jsou obrovské rozlehlé plantáže palem, ze kterých se získává palmový olej. Je to práce tvrdá, málo placená, a většina lidí na plantážích jsou námezdní dělníci z domorodců miskito. Žijí uvnitř plantáží i s rodinami. Přáli jsme si a modlili jsme se za to, abychom do těchto plantáží měli přístup a mohli tam kázat, promítat film Ježíš v jazyce miskito a rozdávat USB. Vůbec není snadné se tam dostat. Díky kontaktům, které tam pastoři Frank a Maritza začali budovat, nás stráže pustily dovnitř do plantáží, ale prakticky jen na okraj, kde byla jen malá ubytovna pro dělníky a jejich rodiny. Promítli jsme tam film Ježíš v jazyce miskito. Sledovalo ho asi 10 lidí. Na výzvu k přijetí Pána Ježíše nereagovali, ale společně jsme se s nimi modlili. Jsme domluvení, že se pastoři pokusí získat povolení, abychom s filmem mohli přijet až do centra plantáží, kde žije údajně až několik tisíc miskito dělníků s rodinami. Při misijním výjezdu jsme se modlili s 10 lidmi modlitbu přijetí Pána Ježíše. Z misijního výjezdu jsme se díky Bohu vrátili v pořádku. Moc děkujeme za vaše modlitby. Jsme vděční, že jsme s vámi mohli sdílet svědectví z misie v Tasbapauni.
s láskou vaši Klingerovi
PODPOŘIT MISIJNÍ SLUŽBU KLINGEROVÝCH
Poslední zprávy od Klingerových: