Milí přátelé a přímluvci, zdravím vás a po dlouhé době se vám znovu ozývám zprávami o mojí službě a o situaci v Izraeli. Jako každý rok naše organizace i v roce 2024 a 2025 vždy v průběhu války pořádala celosvětové dvoutýdenní svolání věřících k modlitbám v Jeruzalémě v průběhu podzimních biblických svátků. V obou letech navzdory velkému organizačnímu úsilí se zúčastnilo jen 300-400 delegátů z celého světa. Mnohým účastníkům byly v důsledku války i opakovaně zrušeny lety, další zadržela ze strachu rodina apod. Přesto jsme prožili mnoho Božích zázraků, o kterých ohledně cestování delegáti vydávali v průběhu programů svědectví.
Jedním z nich bylo v den začátku konvokace zrušení letů etiopské letecké společnosti, která létala nejdéle. To zablokovalo desítky našich afrických delegátů, kteří se proto z různých afrických zemí shromáždili právě v Etiopii, aby se dostali do Izraele. Požádali jsme o pomoc naše africké vedoucí. Jeden z nich zavolal řediteli letecké společnosti. Požádal ho o vypravení zvláštního letu pro naše delegáty a zeptal se ho, jestli chce, aby Etiopie byla požehnáním nebo prokletím ohledně vztahu k Izraeli a vysvětlil mu, co o tom říká Boží slovo. V probíhajících strážích a na programech se delegáti modlili za duchovní průlom v této situaci. Nakonec ředitel společnosti souhlasil s tím, že chce pro Etiopii Boží požehnání a nechal vypravit zvláštní letadlo pro africké delegáty, kteří letěli modlit se za Izrael.
Dalším velikým zázrakem byla Boží ochrana Izraele v době druhého velkého íránského útoku 1. října 2024 těsně před začátkem konvokace. Část našich delegátů, většina vedoucích a všichni krátkodobí dobrovolníci už byli v té době v Jeruzalémě. Irán zaútočil podruhé. (Poprvé takto masívně zaútočil v 13.–14. 4. 2024 historicky bezprecedentním přímým útokem 170 dronů, okolo 30 řízenými raketami a 120 balistickými raketami najednou. Izraeli se podařilo s pomocí sofistikované obrany a spojenců většinu raket a dronů včas sestřelit, takže škody vzhledem k rozsáhlosti útoku byly minimální a jen jeden civilista těžce zraněný.) Tentokrát Irán vyslal kolem 180 raket, zemřel jeden Palestinec a byly poškozeny domy a zřejmě některé základny. Jedna část našich lidí prožívala tento útok v hotelu Ramat Rachel, my všichni dobrovolníci jsme byli v domě modliteb na Olivové hoře, odkud jsme letící hořící objekty mohli krátce přímo zahlédnout, než nás zavolali do bezpečnější části domu. Byl to hodně zvláštní prožitek. Delegáti a vedoucí později vyprávěli, jak v prostorách hotelu vymezených k úkrytu všichni společně chválili Boha Izraele a přítomný rabín se na ně usmíval. V domě modliteb se z několika desítek lidí spontánně vytvořily skupinky v různých koutech suterénních prostor, kde jsou zesílené zdi. Modlili jsme se, zpívali a chválili Boha, zatímco nám doslova nad hlavami lítaly rakety a Jeruzalémem hučely sirény. V obou těchto letech jsem také byla součástí týmu několika desítek harfistů, který sloužil na konvokacích v chválami v několika vystoupeních.
Během konvokace 2025 jsme uspořádali výstavu kopií obrazů Václava Lamra přímo v sále, kde probíhal hlavní program. Vedoucí Kate Hess mě pověřila projektem shromáždění financí v ČR na pokrytí nákladů na cestu a pobyt kurátorky výstavy Marie Lamrové a jejího průvodce. Realizací tohoto projektu jsem strávila letní dovolenou a s podporou i řady z vás, kteří jste přispěli, se výstava mohla uskutečnit. Chci vám za sebe i náš tým, který se na organizaci výstavy podílel, za veškerou finanční i modlitební podporu poděkovat.
V roce 2024 jsem si kvůli válce dovolenou nevzala a v roce 2025 jsem byla na dovolené nadvakrát v době příměří na jednotlivých frontách. Na podzim roku 2025 jsem dovršila výročí 20 let služby v Izraeli. Od začátku roku 2026 jsem začala službu vedení domu modliteb v Ejlatu postupně předávat Kristýně z České republiky, která rok předtím už absolvovala vzhledem k trvalému kritickému nedostatku lidí poměrně náročný výcvik v modlitebním domě JHOPFAN v Jeruzalémě. Já jsem zůstala a pokračuji v domě modliteb v Elitu jako strážce. S ohledem na věk (73), délku služby a zdravotní stav jsem se rozhodla se souhlasem vedení zkrátit svůj úvazek na 7 měsíců v roce, pokud to situace v Izraeli dovolí, protože vnímám potřebu delšího souvislého odpočinku k obnově sil. Můj plánovaný odlet byl koncem března, ale zrušili mi letenky kvůli obnoveným masívním raketovým útokům ze severu i z jihu, a nakonec jsem odletěla až koncem dubna.
Koncem února a v březnu letošního roku Izrael a USA společně zaútočily na Írán s cílem zamezit konečnému stadiu nukleárního vyzbrojení Íránu a zničit raketové základny. Írán odpověděl mimo jiné intenzivními raketovými útoky na Izrael. Někdy se mě lidé ptají, jak to tam v Eilatu prožíváme. Během tohoto posledního vývoje jsme se museli zdržovat nejen my, ale obyvatelé celého Izraele v bunkrech nebo v jejich blízkosti. Prostřednictvím aplikace v mobilu jsme byli my v Eilatu informováni o útoku několik minut před zazněním sirény, takže jsme měli dostatek času na přesun do bunkru – místnost v bytě se zesílenými stěnami, která je jinak mým pokojem. Ale ve středním Izraeli a na severu, kde byly raketové útoky z mnohem kratší vzdálenosti z Libanonu, mají lidé na takový přesun do bezpečí – bunkry jsou převážně v suterénu domu nebo venku jako veřejný prostor – asi jen něco kolem 30 vteřin po zaznění sirény. A pokud my v Eilatu jsme měli sirénu maximálně 3–4x za 24 hodin, oni ji měli i 30x, takže často v bunkru zůstávali přes noc i během dne řadu hodin. Kromě delšího omezení pohybu venku jsme v komunitě neprožívali v ničem nedostatek. Zásobování v obchodech, vodou, elektřinou nikdy nebylo narušeno. To trvalo 40 dní, než začala první jednání o příměří mezi USA a Íránem, která trvají doposud. Pokračujeme v modlitbách za Boží vítězství pro Izrael, ale také za osvobození národů Íránu a Libanonu, které jsou rukojmími vražedného režimu v Íránu prostřednictvím Íránem vyzbrojených a udržovaných teroristických organizací Islámských revolučních gard a Hizballáhu. Bez ohledu na intenzitu války a vysokou míru existenčního ohrožení Izraele můžeme svědčit o Boží nadpřirozené ochraně a s ní souvisejících zázracích, o kterých se často dozvíme ze zpráv.
Během dovolené jsem se zúčastnila setkání k celonárodním modlitbámv Betlémské kapli v Praze a vyhlížím v srpnu pochod pro Ježíše v Praze. Také jsem na pozvání navštívila konferenci o současně situaci v Izraeli, kterou pořádala pobočka ICEJ v Bratislavě, zakončené druhý den koncertem izraelských písní v podání více skupin. Byla jsem také pozvaná do prostor poslanecké sněmovny v Praze, kde pořádala Česká společnost přátel Izraele s mezinárodní účastí delegátů z asi 20 států 14. 5. slavnostní setkání na počest Státu Izrael a svátku Dne Jeruzaléma. Pokračujeme v modlitbách za přesun české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma jako akt politické podpory Izraele. Na pozvání bývalého dobrovolníka a kolegy, ukrajinského pastora, který má sbor v Paříži, jsem se mohla zúčastnit obrovského pochodu pro Ježíše v Paříži a troubit na šofar. Anatolij mi také zajistil službu ve dvou sborech v jednom dni, kde jsem měla slovo o naší duchovní zodpovědnosti za Izrael a vedení obou sborů k modlitbám za židovský národ.
Službu Aleny Krausové můžete finančně podpořit na účtu NFKMS: 577409193/0300, var. s.: 1400, nebo pomocí portálu Darujme.cz na těchto webových stránkách.
QR platba:
Poslední zprávy od Aleny: