Moji milí, zdravím vás z Chorvatska a přináším pár zpráv o nás. V červnu jsme měli spolu s Porečany křty. Od nás se křtil náš Martin a další dva. Mezi porečskými křtěnci, kteří byli také tři, byla manželka jednoho bratra, kterého znám už léta a který měl doma kvůli víře velké trápení. Jeho nevěřící manželka mu dělala takové to peklíčko. A představte si lidi, ona po těch letech uvěřila. Když vydávala svědectví, tak jsem slzel. Vždycky mě to dostane, když se z protivníka církve stane následovník Krista.
V červnu jsem s Káťou a Martinem podnikl malé „turné“ po severním Chorvatsku. Církev v Požeze mě požádala o dvoudenní seminář o vyhoření. K mému údivu byla polovička posluchačů uprchlíci z Ukrajiny. A k tomu ještě většina nevěřící. Takže jsem musel na místě improvizovat a přizpůsobit vyučování. A podle reakcí se to zřejmě povedlo. Předtím jsem na pozvání mého kolegy z presbyteria kázal v jeho sboru v Zagrebu. Kázání se jmenovalo „Uzdravení z drobků pod stolem“ a pak jsme se s Káťou ještě hodinu a půl modlili za nemocné. Na podzim bych měl mít pro sbory v Zagrebu rovněž víkendový seminář o vyhoření.
Včera jsem byl na pravidelné onkologické prohlídce a vše je v pořádku. Díky Pánu. Dokonce mi skokově klesly triglyceridy, takže si onkolog myslel, že jsem začal brát statiny (léky na snížení cholesterolu). Cholesterol a triglyceridy by měly ale ještě klesnout. Budu vděčný za modlitby. Další kontrola mě čeká za 3-4 měsíce.
V červnu jsem se hodně angažoval v řešení těžké situace, která nastala ve sboru v Pule. Jeden bratr (43) znenadání zemřel na infarkt a zanechal po sobě manželku a dvě malé děti. Dost jsem se mu v posledním roce a půl věnoval, protože jeho manželství se dostalo do krize, primárně vinou jeho ženy. Hodně se trápil a těžce to nesl a zřejmě to přispělo k jeho odchodu. Byl to můj kamarád. Takže mě to vážně vzalo. Kázal jsem mu na pohřbu. Pro celý sbor v Pule to byla rána. A někteří byli na jeho ženu naštvaní, mnozí pohoršení, protože mají za to, že svého muže přivedla svým chováním do hrobu. Takže v den, kdy jsem se vrátil z Požegy jsem po příjezdu domů jen převlékl tričko a odjel do Puly na rozhovor který trval až do půlnoci. Druhý den jsem měl v Pule vážný rozhovor s manželkou toho bratra, ještě za přítomnosti pastora a jednoho staršího sboru. Ale žel, manželka toho bratra, nyní vdova, na naše napomenutí z hříchu reagovala tak, jak to bývá u lidí, kteří vinu za své potíže svalují na druhé – obviněním všech kolem, jen ne sebe. Takže pokud v dohledné době u ní nenastane nějaká změna, bude naneštěstí muset být ze sboru vyloučena. Což bude další šok, neboť ona byla dost výrazná služebnice a mnozí k ní vzhlíželi. Měl jsem dost obavy, aby to nerozdělilo pulské staršovstvo, protože to vypadalo nejdřív velmi zle. Jedni měli za to, že se mělo jednat mnohem dříve, druzí zase, že to dříve nešlo. Takže jsem se snažil krotit vášně a vést věcný dialog a nakonec z toho vytáhnout pro nás pro všechny nějaké ponaučení. A i když celý ten případ ještě zdaleka není u konce, zdá se, že jednota starších sboru v Pule je zachována.
Den poté jsme měli opět po dlouhé době setkání pastorů Istrie, kde byl i nový pastor EPC Poreč, kterého jsem ustanovil na roční zkušební dobu a která mu bude končit v říjnu, a taky bývalý pastor. A bylo to skvělé. Mluvili jsme velmi otevřeně a upřímně o sobě i o celé situaci. A bylo vidět, že k sobě máme navzájem důvěru.
Děkujeme, že jste s námi ve spojení a že se za nás modlíte. Prosím, modlete se za stav našeho účtu u NFKMS.
Poslední zprávy od Dohnalů: