Vážení a milí přátelé Jižního Súdánu,
srdečně vás zdravíme po návratu z cesty do Ugandy a Jižního Súdánu, kterou jsme uskutečnili od 8. do 24. června 2022. Cesta se podařila až na druhý pokus. Původně plánovaná únorová výprava byla zrušena kvůli opakovaně pozitivnímu PCR testu na covid u jinak bezpříznakového vedoucího výpravy. Letenky byly naštěstí pojištěné, tak nás odložení cesty stálo jen hodně nervů a zbytečných příprav.
Děkujeme vám za modlitby a za všestrannou podporu. Vaše přímluvy byly znát – cítili jsme, že ruka Hospodinova byla po celou dobu nad námi – zažili jsme poměrně dost stresů, ale všechny komplikace se nakonec zdárně vyřešily. Kromě Rosti Staňka a Víta Šmajstrly ze Spolku pro Jižní Súdán se zúčastnil také Petr Horáček, ředitel Nadace Mezinárodní potřeby.
Během výpravy jsme po afrických cestách v terénních autech nacestovali skoro tři tisíce kilometrů, na přívozu jsme opakovaně přepluli Nil, opakovaně jsme překročili rovník. Měli jsme pronajatou terénní Toyotu Landcruiser i s řidičem Mordokajem, sever Ugandy jsme projeli v Toyotě bratra Bernarda. Hlavní silniční tahy v Ugandě jsou asfaltové a slušné kvality, vedlejší silnice prašné a nerovné, běžným autem nesjízdné. Vzdálenosti jsou velké, Uganda je třikrát větší než ČR, má 40 milionů obyvatel.
Program cesty naplnil všechny plánované cíle! Především jsme se po třech letech (kdy nám v cestách zabránily Vítova a Rosťova nemoc a následně covid19) osobně setkali s celým naším místním týmem spolupracovníků a strávili mnoho hodin projednáváním současné a budoucí spolupráce, která úspěšně pokračuje. Hranice Jižního Súdánu jsme překročili jen „na otočku“ (tam i zpět v jednom dni, nocleh vyhodnotili místní jako příliš rizikový) a víceméně v utajení (a za cenu značných úplatků). Např. o víza jsme žádali až na hranici a na poslední chvíli. Br. Bernard se obával, že když by se „rozkřiklo“, že se chystáme překročit hranice, mohl by někdo naplánovat náš únos nebo nás jinak obtěžovat. Jeli jsme pronajatým autem za doprovodu br. doktora Charlese a s řidičem. Jeli jsme asi 100 km po jediné asfaltové silnici v JS (vede z Nimule do hlavního města Juby). Vesnice kolem jsou vylidněné nebo vypálené, lidé uprchli. Jen v Obama je život a také jediná škola.
V osadě Obama nás čekal Jonáš spolu s učiteli místní školy a všemi dětmi. Pak jsme navštívili Jonášovu ženu, zdravotní sestru Joan s miminkem, zkontrolovali stav našeho centra v Amee a navštívili dvě k otevření připravená zdravotní střediska. Jedno středisko bude provozovat v Obama sestra Joan, druhé v hraničním městečku Nimule sestra Judith. Doktor Charles bude přejíždět mezi nimi dle potřeby. Již před časem jsme vyčlenili 5 tisíc USD na nákup léků a zdravotního materiálu.
Školu v Obama provozuje statečná žena jménem Marie. Rozhodla se neuprchnout a udržuje v provozu jedinou funkční školu v okruhu 50 km. Má kolem sta žáků, z toho patnáct jsou námi podporovaní sirotci. Pravidelné platby „našich“ dětí tvoří podstatnou části příjmů školy a umožňují její existenci. Byli jsme dojemně přivítáni, hostitelé i my jsme pronesli krátké projevy a děti nám předvedly ukázky lidových tanců kmene Ačoli. Přišla krátká bouře, ale déšť děti neodradil, naopak v lijáku tančily ještě s větší chutí. Asi by vydržely tančit a zpívat až do rána.
Vyjednali jsme vlastnictví pozemku v uprchlickém táboře, kde plánujeme postavení sirotčince. Ukázalo se, že všechny misijní a humanitární organizace, které působí v JS, si dnes budují zázemí na severu Ug (dokonce i Sam Childers alias „Kazatel Kalašnikov“, jež má pro strach uděláno). Rozhodli jsme se také pro tuto strategii.
Pozemky jsme si prohlédli dva, přičemž jako vhodnější jsme vyhodnotili pozemek na okraji uprchlického tábora Palabek/Lamwo. Místní landlord (něco mezi vlastníkem půdy a náčelníkem) George William má 3 děti vlastní a asi patnáct sirotků, o které se stará. Poskytl kus svého území pro uprchlický tábor. Nám nabízí asi 2 hektary pro vybudování sirotčince, biblické školy a církve. Pozemek nabízí bezúplatně, nicméně stavba sirotčince bude finančně náročná.
Domluvili jsme pokračování biblického vyučování, jež považujeme stále za základní pilíř naší práce. Protože bezpečnostní situace stále neumožňuje otevření prezenční biblické školy v JS, plánujeme uspořádat příští rok dvou – až třítýdenní vyučovací konferenci.
Navštívili jsme rodinu našeho mnohaletého spolupracovníka Jonáše, který v našich projektech pracuje už sedm let. Společně s Jonášovými rodiči a sourozenci jsme pojedli, přenocovali, předali dárky. Jonáš pochází z vesnice na západě Ug, z poměrně chudých poměrů. Tři roky strávil s manželkou Joan v horách mezi kmenem Ofirika. Podmínky tam byly drsné, kolem probíhala občanská válka, přesto udrželi v provozu zdravotní středisko a založili sbor. Pak byli z bezpečnostních „staženi“ br. Bernardem do Obama.
Rosťa zde kázal na bohoslužbě v anglikánském sboru Church of Uganda. V kostele bylo asi dvě stě účastníků, přišly i dívky z blízké školy. Podstatnou částí bohoslužby byly chvály. Při sbírce byly přítomnými darovány i naturálie, např. dýně, které pak byly vydraženy mezi účastníky. I my jsme si něco z plodů země vydražili.
Nadále hledáme spolupracovníky pro rozvoj práce našeho Spolku i účastníky vyučovací konferenci a cestu do Ug a JS příští rok! Nadále jsme přesvědčeni, že práce Spolku je v linii Boží vůle – podpora sirotků, zdravotní péče a biblického vyučování českými křesťany v jednom z nejnebezpečnějších států světa je právě to, co se Hospodinu líbí a čemu žehná. Místní si pamatují, že náš spolek byl jedním z těch nemnoha, kdo v době hladomoru byli schopni dopravit potravinovou pomoc do válkou zmítané země.
Z této cesty jsme si přivezli jistotu, že naše služba v Jižním Súdánu nese ovoce, je tamními bratřími vítaná a má smysl v ní pokračovat. Když se díváme zpět, vidíme Boží dobrotivou ruku i při přípravě již proběhlých biblických konferencí, misii v horách, provozu zdravotního střediska, distribuce potravin a léků i mnohého dalšího. Projekt tedy pokračuje, nadále shromažďujeme finance na podporu služby týmu bratra Bernarda tamní křesťanské komunitě i na uspořádání biblické konference v příštím roce. Podpořte prosím tuto práci, ať již modlitbou, finančním darem či osobním zapojením! Situace v Jižním Súdánu zůstává neklidná a mění ze dne na den, proto i my musíme ve svých plánech pružně reagovat na případné změny. Modlete se spolu s námi, aby této zkoušené zemi byl dopřán klid a mír k normálnímu rozvoji.
Za Spolek pro Jižní Súdán
Rosťa Staněk, Vít Šmajstrla, David Floryk
Nadační fond KMS tuto práci podporuje v rámci svého projektu „Biblická škola Jižní Súdán“
Poslední zprávy z projektu: