V září letošního roku jsem byl znovu v Zakarpatské oblasti na Ukrajině. Rád bych se s vámi podělil o své postřehy a zážitky. Na Ukrajinu jsem vyjel v pondělí odpoledne 7. září a do Mukačeva, které leží přibližně 40 kilometrů od slovenských hranic, jsem dojel v úterý 8. září dopoledne. Na autobusovém nádraží mě vyzvedl koordinátor naší zakarpatské misie, Beci Andruk. Po krátké zastávce v cikánském táboře v Mukačevě jsme pokračovali do Vinogradova, Černotisova a Cholmovce, kde jsem se ubytoval. Cholmovec leží cca jeden kilometr od rumunských hranic. Do vesnice pouští v době válečného stavu jen lidi, kteří tam mají trvalý pobyt, příslušníky kritické infrastruktury a nezbytných služeb. Od tamního velitele jsem dostal povolení v Cholmovci přebývat a několikrát za den jsem procházel kontrolou na stanovišti za vesnicí Černotisovo. Jezdím do Cholmovce od roku 1998 a tamní pohraničníci již o mně a naší službě vědí. Každý den jsme projížděli i několik dalších kontrolních stanovišť. Díky českému pasu jsem všude procházel bez problémů.
V první polovině výjezdu jsme měli celkem sedm bohoslužeb v ukrajinských a cikánských sborech ve Vinogradovu, Čeirnej, Korolevu, Mižgírii, Cholmovci, Viloku a Petrovu. Uprostřed různých problémů a trápení způsobených válkou jsme mohli vidět Boží milost a jednání na bohoslužbách, ale i při různých návštěvách a setkáních. Bůh se dotýkal lidí a někteří svědčili o různých uzdraveních, která prožili skrze naši službu. Sám jsem během výjezdu prožil Boží nadpřirozený zásah v oblasti zad. V Korolevu na shromáždění Bůh přicházel v určitých vlnách a já jsem jeho jednání sledoval, jako bych se díval na film. Už jsem skončil kázání a modlitby a přišla další vlna a potom ještě další.
Pastor Michal Dankanič z Koroleva mi po mém návratu domů poslal toto krátké svědectví: Chlapeček, který viděl špatně na jedno oko, se po modlitbách stoprocentně uzdravil. Jeho maminka s ním byla po modlitbách u lékaře a tento lékař nenašel žádnou nemoc. Jeho maminka, která mi řekla toto svědectví, svědčila o tomto uzdravení i na naší nedělní bohoslužbě.
Já si ani nepamatuji, že jsem se za toho malého chlapečka modlil. Často jsem překvapen Božím jednáním a množstvím svědectví o uzdraveních, která jsou někdy i půl roku či rok stará. Dostával jsem také slova poznání o jednotlivých nemocech a problémech přítomných lidí. Vzkříšený Ježíš opravdu potvrzuje kázání evangelia znameními a divy, jak nám to na konci Markova evangelia před dvěma tisíci lety slíbil. Vedle těchto nadpřirozených jednání nakupujeme pro nemocné ze sborů, kde působíme, léky a snažíme se jim finančně přispívat na různé lékařské zákroky a léčení.
Ve druhé půlce našeho výjezdu jsem bydlel v Mukačevě v cikánském táboře u pastora Šoni Horváta. Šoník mě vozil a doprovázel po jednotlivých sborech, setkáních, návštěvách a při modlitbách v nemocnici v Užgorodě. Měli jsme bohoslužby v Sjurte, Velikych Lučkach, Barkasove, Čomoninu, Mukačevě, Svaljavě a setkání s pastory v Paušinu. Do toho jsme chodili po návštěvách a různých setkáních. Na jedné návštěvě v Mukačevě jsem dostal prorocká slova, která se silně dotýkala tamních lidí. Znovu jsem byl překvapen Božím jednáním a díval se na to, co Bůh dělal, jako bych to sledoval ve filmu. Když se Bůh rozhodne zjevně jednat, je dobré ustoupit ze scény a sledovat, co dělá.
Na první bohoslužbě v neděli ráno ve Velikych Lučkach jsem potkal válečného invalidu, křesťana. Alik byl odveden při mobilizaci. Po základním výcviku se dostal na frontu, a protože nechtěl střílet do lidí, tak sestřeloval drony. Jednou dostali dronový zásah. Když sbírali mrtvé do pytlů, mysleli, že je Alik po smrti. On se však náhle probral. Měl ošklivě zraněnou ruku, prošel několik nemocnic. Dnes nemůže normálně pohybovat s prsty na pravé ruce. Neotevře ani lahev od minerálky. Viděl jsem fotografii jeho ruky po zranění a bylo mi z toho na nic. Zeptal jsem se ho, jestli vnímal, že Ježíš byl s ním na frontě a při zranění. A on odpověděl, že ano. Byla to zvláštní bohoslužba. Nešel jsem za kazatelnu, ale sedl si mezi lidi a mluvil na text z prvního Janova listu. Vnímal jsem, jak jsem byl s těmito lidmi blízko, od srdce k srdci. Ježíš znovu zjevně přišel mezi nás. Uprostřed chudoby, bolesti a válečného strádání. Uprostřed strachu z toho, co bude a jak přežijí blížící se zimu a koho příště odvedou na frontu. Často nevím, co mám těmto lidem říkat. Žiji v úplně jiné realitě, v dostatku a bezpečí. Oni potřebují reálného Ježíše, který jim pomůže v jejich trápeních, problémech a utrpeních…. Přesto se mi káže nějak jinak než v Čechách, jde to jakoby samo a vzkříšený Ježíš se často viditelně dotýká. A také mi dává sílu to fyzicky a duševně zvládnout, otevírá dveře příležitostí na různých místech a chrání mě.
Zažil jsem ještě o hodně víc Božího jednání, ale všechno to popsat by bylo na dlouho. Válka trhá na kusy ukrajinskou společnost i církev. Není to ani zdaleka ideální. Tamní církev se někdy zadrhává uprostřed různých sporů a prázdného náboženství, podobně jako u nás v Čechách. Bůh přesto mocně jedná. Zakarpatsko je v rámci válečné Ukrajiny jednou z nejbezpečnějších ukrajinských oblastí. I přesto je zde možné vidět dopady války a dopadlo jsem také několik raket a dronů. Je možné se setkat s válečnými invalidy a na hřbitovech přibývá padlých. Mnohým lidem se žije materiálně těžce. Lidé v Česku se mě někdy ptají, jestli se bojím na Ukrajinu jezdit. Někdy se bojím, nejsem od přirozenosti odvážný člověk, ale zároveň se těším, Zakarpatsko je mým druhým domovem. Domů jsem se v pořádku vrátil ve středu 16. září odpoledne. Do teď se vyrovnávám s problémy a utrpením, které jsem na Ukrajině viděl. Je to výsada jezdit ve válečné době do této země. Většinou víc dostávám, než dávám. Díky všem, kteří se za mě modlíte a podporujete naše projekty. Letošní zima bude na Ukrajině pravděpodobně kritická. Proto prosím zvažte případnou podporu našich projektů.
Pavlovu službu na Ukrajině můžete finančně podpořit na účtu NFKMS: 577409193/0300, var. s.: 400 (Zapomenutí služebníci), 300 (Humanitární pomoc) a 350 (Pomoc v Cholmovci), nebo pomocí portálu Darujme.cz na tomto webu.
QR platba:
Poslední zprávy od Pavla Faula:
- Pavel Faul znovu na Ukrajině – zázraky uprostřed utrpení
- Pavel Faul znovu sloužil na Ukrajině. Viděl lidskou beznaděj i Boží slávu.
- Pavel Faul přináší světlo do utrpení na Ukrajině
- Boží moc a láska uprostřed lidské beznaděje – Pavel Faul znovu na Ukrajině
- Pavel Faul znovu slouží na Zakarpatské Ukrajině