Alena Krausová uprostřed bouřlivých časů v Izraeli

Chtělo by se mi začít pozdravem: Šalom z Izraele. Ale vzhledem k tomu, že sirény, ohlašující raketový útok z Gazy, zní dnem i nocí v nejhustěji osídlené části Izraele, ve městech podél pobřeží včetně Tel Avivu, moc to nejde. Po déletrvajících rozsáhlých nepokojích na Chrámové hoře a v Jeruzalémě během Ramadánu a řadě teroristických útoků po celém Izraeli začala teroristická organizace Hamas útočit raketami na města nejen v pásmu Gazy, ale i na Jeruzalém. A to právě v den oslavy znovusjednocení Jeruzaléma po šestidenní válce 1967, které se účastnili tisíce lidí. Situace se teď mění velmi rychle. Během posledních dvou dnů a nocí bylo více než 1000 raket vyslaných na Izrael, někdy více než stovka během pěti minut ve snaze zahltit obranný systém tak, aby nestačil identifikovat a eliminovat všechny, které mají dopadnout do civilní zástavby. Už je v důsledku toho několik obětí na životech a mnoho lidí zraněných a v šoku. Vzhledem k tomu, Hamas má skladiště zbraní a odpalovací systémy v civilní zástavbě jako jsou školy, nemocnice apod., i při opatrnosti ze strany Izraele ohledně civilistů jsou a budou značné ztráty na životech v Gaze. Izrael odpověděl už první noc po útoku na Jeruzalém masívním bombardováním strategických cílů Hamasu (zasaženo 650 cílů) a fyzickou likvidací vůdců a bojovníků Hamasu a Islámského džihádu. Deklaruje, že vojenské operace budou trvat déle a cílem je zničení obou teroristických organizací v Gaze. Mobilizoval 5000 vojáků v záloze a chystá pozemní operace. Vedle toho je nucen vojensky posilovat policii všude, kde jsou nepokoje a teror v oblasti Judeje a Samaří ve městech se smíšeným obyvatelstvem a v Jeruzalémě. Židé jsou přepadáváni na ulicích, v autech, v ortodoxních školách hordami Arabů, biti, ohrožováni na životech. Hoří auta, synagogy, jsou ničeny obchody. Naneštěstí se do pouličních nepokojů začali zapojovat i Izraelci. Jsme ve válce.

Naposledy jsem psala koncem minulého roku. Někdy v té době onemocněla covidem moje dcera, později můj syn, a nakonec i já. Každý z nás měl těžký průběh, a já i můj syn nepříznivou zdravotní anamnézu. Toto období modlitebního zápasu o přežití mých dětí a moje vlastní s nemožností být u nich blízko patří k nejtěžším zkouškám mého života, které přepálily a posílily moji osobní víru.  Jsem Bohu vděčná za jejich i moje uzdravení, které považuji za zázrak. Na obranu Izraele chci uvést svoji zkušenost z prvního telefonátu zdravotního oddělení, odkud mi volali, že mám pozitivní test. Po zjištění věku a anamnézy, s vědomím, že jsem dobrovolník bez izraelského občanství, zdravotnice mi bez jediné výtky jen laskavě řekla: „Nedělejte si starosti. Stát Izrael se o vás postará.“ To bylo pro můj následný zápas s téměř nepřetržitými vysokými teplotami důležité vědomí, které si Bůh použil k tomu, aby mě chránil svým pokojem. Nesčetněkrát jsem v duchu vyznávala v nejtěžších chvílích, že nezemřu, ale budu živa, abych vypravovala o Hospodinových skutcích. A také jsem děkovala za to, že Ježíš zvítězil nad smrtí a nad Satanem i nad touto nemocí, kterou vzal na kříž. To bylo jediné, na co jsem se mohla v dané situaci spolehnout. Každodenními telefonáty zdravotníci sledovali můj stav. Ze sociální služby mi několikrát volali s nabídkou nákupu příp. donášky léků. Celá komunita (4 lidi) jsme byli pozitivní, museli jsme se registrovat a jít do karantény, kterou ministerstvo zdravotnictví pak oficiálně ukončilo. (Izraelci jsou velmi důslední a důkladní, někdy kontroluje policie dodržování karantény, ale k nám nepřišli.) Vstala jsem po dvou týdnech o neděli Vzkříšení, věřím, že díky modlitbám přátel po celém světě, v Izraeli i v ČR ve víře, že poslední tři dny bez teplot v posteli už stačily. Za týden nato se mi vrátila všechna energie k životu. Píšu to jako svědectví k Boží slávě. Také Izrael se začal vracet celkově už před pár týdny k plnému životu, už téměř bez omezení, s minimální denní infekčností.

Dalším zázrakem, který jsem prožila, bylo přidělení nového víza pro pastory a duchovní pracovníky, které je nejcennějším dlouhodobým vízem. Vedení organizace ho získalo po celoročním čekání a jednání, způsobeném také uzávěrami. Předchozí pracovní vízum nám zrušili, protože už jsme jako organizace vzhledem k uzavřeným hranicím nepořádali celosvětovou konvokaci a nepřiváděli do Izraele turisty. Dostala jsem vízum během nemoci. Snad proto, aby mě Pán ujistil, že to tady spolu ještě nekončíme.  

Chci poděkovat všem, kteří mě jakýmkoliv způsobem podporujete, ať už modlitebně nebo i finančně. Ráda bych vás osobně objala, ale to nemůžu. Tak se za vás denně modlíme, aby vám Pán žehnal jako těm, kteří žehnají Izraeli, jak to přislíbil v Genesis 12,3. 

Alena Krausová

Poslední zprávy od Aleny: