Milovaní, začal další náš společný rok a my vás srdečně zdravíme. Děkujeme za všechna vánoční a novoroční přání a pozdravy. Děkujeme za všechna vřelá slova a za vaše modlitby. Děkujeme i za veškeré finanční zaopatření. Skrze naši přítomnost zde jsou požehnaní mnozí, a to nejen duchovně, ale i finančně. Dělíme se, „lámeme chléb a pouštíme ho po vodě.“
V prosinci jsme mohli odevzdat finanční požehnání, které zaslala česká rodina bratru Ricardovi. V lednu jsme finančně požehnali sestře Veronice na nákup školních pomůcek. Má dvě děti, je na ně sama, nemá stálou práci, práce tady není, podpory nejsou. Také jsme jí dali oblečení pro dcerku a živého kohouta. A v tom všem, co tady Bůh Otec skrze nás dělá, vy máte váš podíl.
Každý rok v lednu se koná v Managui v areálu University Martina Luthera velká konference pastorů, misionářů a služebníků Asambleas de Dios. Zúčastní se vždy několik tisíc lidí. My jako akreditovaní misionáři Asambleas de Dios Nikaragua bychom se měli pravidelně zúčastňovat. Ale poslední roky jsme na konferenci nebyli z různých důvodů. Letos jsme se tam vypravili. Konference se konala ve všední dny a trvala 3 dny. My jsme byli jen den a půl. Eliška dostala dva dny volno ze školy. Cesta do Managui a do areálu konference nám autem trvá asi 4 hodiny a není vhodné cestovat za tmy. Také podmínky ubytování byly hodně nepohodlné Zbyněk měl na spaní svou hamaku (plnou mravenců), a my s Eliškou jsme spaly na parkovišti na korbě našeho auta. Bylo hodně, hodně, hodně prachu z okolních prašných cest, v noci chladno, a navíc jsme spaly pod stromem, ze kterého vítr shazoval nezralá manga. První den byla misijní konference a druhý den konference AD. Bylo moc dobře, že jsme letos na konferenci byli, obnovili jsme kontakty.
Letos v únoru to bude plných dovršených 12 let, co jsme odjeli z ČR na misii do Nikaraguy. Před 12 roky touto dobou jsme Zbyněk a já Pavla (ještě bez Elišky) bydleli v provizoriu právě v areálu univerzity Martina Luthera. Tam jsme se seznámili s mladými studenty, kteří se těšili, jak budou pastory nebo misionáři. Mezi studenty byla i Dína. V té době se konala nějaká velká křesťanská akce v Dominikánské republice a Dína tam moc chtěla jet, ale neměla peníze na cestu. Finančně jsme jí vypomohli, a právě tam se Dína seznámila s Felixem, vzali se a s dcerkou odjeli na pět let na misii do Nepálu. Narodil se jim tam ještě syn. Potom byli v Salvadoru a opět v Nikaragui a minulý týden nás navštívili tady v Jinotece. Rozhodli se tady usadit a chtějí pracovat s domorodci v Bosawas. Je to úžasné, že to, s kým nás Bůh spojil před 12 lety, teď pokračuje. Boží cesty a časy jsou dokonalé.
Díky Bohu naše rodina je v pořádku, daří se nám dobře. Elišce v lednu začal 4. ročník školy.
Druhý týden v únoru pojede Zbyněk na misijní výjezd do miskito komunity Walakitan na řece Coco. Z domova to má asi tak 3-4 dny cesty. Jeden den cesty autobusem a 2-3 dny cesty po řece. V komunitě si Zbyněk odpočine a půjde s bratrem Ricardem do hor do džungle. Tam navštíví 3 vzdálenější miskito komunity. Budou kázat, modlit se a rozdávat USB s biblickým audiem španělsko-česky. Misijní výjezd je plánován na 2-3 týdny.
Děkujeme za vaše modlitby
S pozdravem Klingerovi
Poslední zprávy od Klingerových: