Jirka Dohnal rozjíždí novou službu

Rodina Dohnalových

Moji milí, zdravím vás z Chorvatska. Mám dobré zprávy, že moje zdraví se výrazně zlepšilo. Jsem rád, že mám energii na službu vyhořelým a doutnajícím pastorům a jejich manželkám. Obrací se na mě pastorské a misionářské páry z celého Chorvatska, ale i Česka a Slovenska. A když vidím, kolik lidí si tím prochází, promýšlím, jak rozjet službu, která by vyhoření předcházela. Je to začarovaný kruh – obecně se noví mladí lidé do služby pastora nehrnou. Je velký nedostatek nových kádrů. A já si jsem jist, že je to z velké míry proto, že když se podívají na stávající pastory a na to, jak často skončí vyhořelí, vyčerpaní, bez života a nadšení, kolikrát se zdravotními problémy nebo vážnými problémy v manželství, pak je jasné, že se do této služby zrovna nepohrnou. Přitom apoštol Pavel říká Timoteovi „Usiluje-li někdo o biskupství, touží po dobré (krásné) práci.“ (1Tim 3:1). Vypadá to, že služba staršího a jistě i pastýře se v Pavlově době těšila velkému zájmu a měla vysokou prestiž. Byl o ni zájem. Dnes se zdá, že je tomu spíše naopak. A já myslím, že tento trend musíme změnit. Chtěl bych k tomu přispět nejen tím, že se budu starat o obnovu již vyhořelých služebníků, ale že ty nové budu seznamovat s božími pravdami a principy, díky kterým vyhoření předejdou. I po více než třiceti letech své služby, která nebyla vždy lehká, ba někdy byla k neunesení, pořád věřím, že služba pastora a vlastně jakákoli duchovní služba je krásná a dobrá. A může být dlouhodobě plodná, aniž by člověk zkrachoval emocionálně, zdravotně, sociálně a duchovně. O tom jsem přesvědčený. Nevím, jestli je v Česku, nebo na Slovensku situace nějak výrazně jiná, ale tuším, že to bude podobné. Nechci zůstat jen u těchto úvah, modlím se, přemítám o to před Pánem a čekám, že mi řekne, co mám v této věci dělat.

Jinak pastor Goran a já rozjíždíme na Istrii malou biblickou školu Berea pro ty, kdo se chtějí naučit studovat Písmo a kázat. Už jsme ji jednou měli. Bylo to před dvaceti lety. A bylo to jen pro členy našeho sboru. A vedl jsem to tehdy sám. Tak uvidíme, jaký bude zájem a jakou výdrž studenti budou mít.

Covid nám tady zacloumal se všemi sbory. Jen velmi málo sborů zaznamenalo početní růst. Většinou se sbory početně ztenčily. Spousta lidí propadla strachu, vydatně živenému medii. Říkám si, jak to bude vypadat, až nastane pronásledování, o kterém mluví Ježíš v evangelijních malých apokalypsách?

Doma je vše v pořádku. Terezka s Andreem se připravují na svatbu. Jsou roztomilí a jsou velkým příkladem pro mladé. Terezka letos končí magisterské studium. Oba přemýšlí, že by vedli dorost. Matyáš vydatně pomáhá s pracemi kolem domu a od dubna bude pracovat ve Flores Homes u Gorana. Martin se stará o kozy, křepelky, kachny, slepice a psa, a kromě toho je na domácí škole a 1x týdně chodí s Káťou po ulicích Rovinje a Duch svatý je pokaždé přivede k nějaké osobě s konkrétní potřebou, tak se za něj modlí. Mají úžasná svědectví. Dělá to i Goran, Matija i Eva. A já věřím, že se k nim brzo přidám a možná i další ze sboru.

Tolik od nás z jihu. Děkujeme za modlitby!

Jirka Dohnal s rodinou

Poslední zprávy od Dohnalů: