Moji milí, už je tady zase konec roku, čas na rekapitulaci toho, co se u nás na misii v Chorvatsku dělo za poslední rok. Když se ohlédnu zpět, zaplaví mě vděčnost Pánu. Kam se podívám, vidím Jeho jednání. Škoda, že se nemůžu o všem rozepsat do detailů, byl by to dopis tlustý na tři prsty.
Začnu tentokrát u naší rodiny. Já jsem na tom zdravotně dobře, díky Pánu a vašim modlitbám. Onkoložka mě na další prohlídku objednala až na květen 2024, což je dobré znamení. Zase cítím radost, můžu se smát, plakat, těšit se, hubnout (zhubl jsem 12 kg), pohybovat se, aniž by mě bolely kosti, dokonce jsem začal tak trochu běhat s naším psem. Mám chuť do věcí, nemusím se nutit. Sloužím s chutí a potěšením.
A co všecko dělám? Vyučuji dál na naší biblické škole Beroa. Ovoce toho je, že v našem rovinjském sboru teď třetina lidí káže. Ale jak! A když jsem se studentů ptal, kdo z nich se na Beroju přihlásil s tím, že ví, že je povolán kázat, nebo by chtěl jednoho dne kázat, nezvedla se jediná ruka. Většina se přihlásila proto, že se chtěli naučit, jak studovat Písmo s užitkem, jak ho správně vykládat a někteří ještě proto, že jsem jim slíbil, že je zbavím trémy. Tak byli zvědaví, jak to udělám. A teď všichni vesele kážou, dokonce i v jiných sborech a ani si nevšimli, že žádnou trému nemají. Jejich vztah k Bibli se radikálně změnil. Nikdo z nich ji nebere do ruky proto, že holt křesťan by měl Bibli číst, ale proto, že k nim Pán mluví a vyloženě na to celí třesou. A tahle změna se samozřejmě odráží na jejich životě. Za ty necelé 2 roky se ti lidé neuvěřitelně změnili. Jsou z nich spolehliví, pokorní, loajální, korekci vítající lidé, kteří věrně slouží Pánu. A ti, kteří mu sloužili už předtím, mu teď slouží s větší radostí a v autoritě.
Některá manželství se prohloubila, jiná uzdravila. A některým Pán službu rozšířil. Například naše Terezka s Andrejem sloužili mládeži v Rovinji, teď slouží mládeži ze všech sborů na Istrii. Dostali pozvání, aby přijeli sloužit slovem na mládežnické konferenci v Kutné Hoře. Tereza káže ve sborech v Pule. Podobně Pán rozšířil službu ještě jednomu manželskému páru, kteří chodí na Beroju.
Náš malý sbor v Rovinji se stává zřídlem požehnání pro celou Istrii a vlastně i Chorvatsko. Nejen, že vychováváme kazatele a písmáky na Beroji, ale 2 lidé z našeho sboru jsou v šestičlenném vedení denominace. Za každý okres je vždy jeden, ale z Istrie jsou 2 a pozor, oba jsou ze stejného sboru – v Rovinji. Náš mandát byl v září na celostátní pastorálce znovu potvrzen na další 4 roky. Navíc sloužím vyhořelým pastorům a služebníkům z celého Chorvatska a jsem zodpovědný za péči o ně.
Moje Kačenka po dvaceti letech vedení nedělní školy předala službu mladším, aby se víc mohla soustředit na službu vyhořelým, ve které jsme spolu, a na službu vedení chval a kázání. Vedením EPC v Chorvatsku jsme vybráni abychom vedli tým, který organizuje a připravuje retreate pro manželské páry pastorů v Chorvatsku. Takže nás čeká příprava různých vyučování se specifickým zaměřením na manželství pastorů a jejich rodiny a následná pastorace.
Matyáš slouží ve chvalách a je součástí technického týmu. Na jaře začal na svém pozemku stavět srub z klád, jen s ručním nářadím. A strašně si to užívá. Říká, že když tam je a pracuje, prožívá Boží přítomnost. Martin začal chodit na střední grafickou školu, která je naštěstí v Rovinji, takže nemusí nikam cestovat. Po 4 letech domácí školy to pro něj je pěkný nezvyk. Třída si ho hned první den skoro jednohlasně zvolila za předsedu třídy. A dali mu přezdívku Ježíš. Ve sboru slouží jako zvukař a obsluhuje projektor.
Terezka letos uspěšně promovala, během diplomové práce ještě pracovala jako asistentka pedagoga a měla na starosti autistickou dívenku. S manželem Andrejem slouží, jak už jsem řekl mládeži v Rovinji a na Istrii, služba se pěkně rozvíjí, oba kromě toho ještě kážou a Andrej je ve staršovstvu. Máme z nich velkou radost. Jsou velkým příkladem a inspirací mladým. Ale i starým.
Letos jsme měli společné křty s Pulskou církví. Děláváme to na břehu moře, protože je to současně i příležitost zvěstovat evangelium. Dál vedu regionální pastorálky, jednou za 3 měsíce. Ale vídám se s pastory mnohem častěji. Letos jsem dojížděl každý druhý týden do EPC Pula, kde jsem vedl kurz pro vedoucí. A po novém roce bude biblickou školu rozjíždět i EPC Hosana v Pule, kam budu taky dojíždět.
Letos jsme měli zase po letech výsadu sloužit na Křesťanské konferenci v Praze. Moje téma bylo „Jak hořet a přitom neshořet“ a téma semináře „Obřízka na nose jako detektor vyhoření.“ Káťa měla seminář „Jak pomoci vyhořelému manželovi.“ Oba jsme si to užili, jak službu, tak ostatní řečníky, kteří byli výborní, tak chvály a setkání se spoustou přítel, které jsme léta neviděli. Mimo jiné jsem tam v neděli zažil na vlastní kůži pravdivost Ježíšových slov, které řekl učedníkům u studny v Samaří: „Můj pokrm je, abych činil vůli toho, který mě poslal, a dokonal jeho dílo.“ (J 4:34). Ten den jsem sloužil od rána do večera. Nejdřív panelová diskuze o duchovních darech, potom jsem měl hlavní slovo, potom krátce oběd, potom seminář s dotazy a individuálními rozhovory a potom ještě 3 hodiny rozhovor s jedním bratrem. Když jsem skončil, přišla z hotelového pokoje Káťa, která se tam po svém semináři odebrala spát a šli jsme se ven projít. Já jsem se po tom všem cítil jako bych celou dobu sytil lembasem, plný síly a odpočatý. Činil jsem Otcovu vůli. To je celé.
Na podzim jsme zase měli seminář s Clayem z USA o používání Darů Ducha a naslouchání Božímu hlasu. Clay je zajímavý týpek. Neobyčejně skromný, na první pohled nevýrazný člověk. Ale když ho člověk blíže pozná, zjistí, že je to člověk milosti a pravdy. Brutálně upřímný k sobě a plný milosti k druhým. Zamiloval jsem si ho.
Chci vám za celou svou rodinu velice poděkovat za vaše modlitby a podporu. 06.01.2024 to bude přesně 28 let, co jsme opustili naši vlast, přátelé, bratry a sestry, rodiny a přestěhovali se sem do Chorvatska, abychom tady sloužili Pánu. A na tom, že tady pořád jsme a že je za námi vidět trvalé Boží dílo máte podíl i vy.
Jsme za vás vděčni Pánu. Děkujeme ti, za tvou lásku a podporu. Přejeme vám požehnaný rok 2024.
Za Dohnalíky a za Bačacovy
Poslední zprávy od Dohnalů: